Zrádný banjo

Slunce pálí jak ďas a za krátkej čas 
vzdáš hold suchej švestce,
sem, do žáru skal, psa bys nevyhnal,
a tím spíš žádný jezdce,
ptáci ani "píp", i čtvernohej můj džíp
trávu přestal žrát,
než bych tu usnul nudou, i když vím, že trable budou,
tak mně nezbejvá, než polku hrát.

Zas to zrádný banjo ve svejch rukách mám,
zas to zrádný banjo šátkem utírám,
do dlaní mě pálí tenhle hromskej krám,
radši bych ho vzal a do bazaru dal,
jenže pak bych tu zůstal sám.

Slunce pálí si dál jako horkej tál,
v prstech praskaj' klouby,
je-li pondělí nebo snad úterý,
jó, po tom je mně houby,
kojot hledá tůň, i vestoje můj kůň
klidně zůstal spát,
než bych tu usnul nudou, i když vím, že trable budou,
tak mně nezbejvá, než polku hrát