Válka na Itálii

Sluníčko zachází za hory černé,
do zákopů táhnou řady nesmírné,
z jedný strany Alpiny, z druhý padají miny, 
tak začíná válka na Itálii.

Sotva jsem na vartě půl hodiny stál,
taliánský útok náhle započal
vzpomínky moje byly daleko u mý milý, 
co dělá v komůrce tam pod lipami

Tamhle leží voják umírající,
vedle něho druhý hořce plačící
jeden nohy zlámaný, druhej nohy spálený
voba prosej boha za vodpuštění

Ten prstýnek, co mám na levý ruce,
odevzdejte, prosím, mojí Andulce,
pozdravte ji nastokrát, že nespatřím ji vícekrát,
oči mně vypálil italskej granát.