Sokolíci

Šestého července na strahovských hradbách
stáli sokolíci - v dlouhejch hustejch řadách.

V dlouhejch hustejch řadách s vlajícím praporem.
Smutně pohlíželi - na vrch za Břevnovem.

Na vrch za Břevnovem, směrem k Bílé hoře.
Smutně pohlíželi - kdopak to tam oře.

Oře tam Čehyně, máti naše drahá.
Ta nám vyorává - naše stará práva.

Naše stará práva jsou tam zašlapaná.
Od našich nepřátel - jsou tam zašlapaná.

Orej máti, orej, práva nám vyorej.
Až nebudeš moci - moci sokola zavolej.

Sokola zavolej z té slovanské Prahy.
On ti dopomůže - vyhnat naše vrahy.

Vyhnat naše vrahy do pekel kam patří.
A pak zazpívejme - sláva, nazdar bratři.