Od starého kněze

Od starého kněze z kaple bílé
tuhle pověst tu já dobře vím
je o chlapci a jeho milé
a o zvonech které hrály jim

Ti dva mladí byli by se vzali
ona jeho a on ji měl rád
rodiče však podmínku si dali
že jim k svatbě zvony musí hrát

Zvony však už dlouho nezvonily
mlčely dlouhý tuze dlouhý čas
až se jednou lidé se podivili
když se rozezněly zas

A že jejich srdce puklá byla
přece oné noci stal se div
velká láska hlas jim navrátila
a ty zvony znějí jako dřív.