Na Poříčí

(Láska zhrzená)

Na Poříčí dítě křičí ženská drhne schody.
Dítě brečí, ženská klečí a myslí na svody.
Matko Boží s TVÝM Jezulátkem - MUŽSKÝ, to nejsou lidi,
než se zas pátek sejde s pátkem - za ženskou se stydí.

Já neměla U Anděla tenkrát rande míti
Z choutek těla nemusela jsem dnes matkou býti
Matko Boží s Jezulátkem SVÝM - von měl tak modrý VOČI
před sebou jako dnes ho vidím - hlava se mi točí

Jaro bylo, pravil Mílo já po tobě toužím
sváděl tělo, tělo chtělo teď se sama soužím
Matko Boží s TVÝM Jezulátkem - víckrát nechci VOJÁKA
nevzpoměl na mě ani řádkem - jinou asi láká.

Dítě vzala, spát ho dala vod prádle do koše
dítě houpá, ještě doufá čeká listonoše
NEČEKEJ, nedoufej, jdi rač spát - MUŽSKÝ to nejsou lidi
lhal ti, když říkal, že má tě rád - teď se za tě stydí.